Návštěvníci fóra uvidí oscarového Pištěka i mužská těla! Rozhovor s ředitelem AJG Alešem Seifertem

Fórum partnerských regionů Jihočeského kraje se od roku 2016 stalo již tradiční mezinárodní konferencí a setkáním přátel z mnoha koutů světa. 3. ročník se bude konat 21. – 22. 9. 2022 již podruhé v reprezentativních prostorách Zámecké jízdárny Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. Přinášíme vám rozhovor s ředitelem AJG Alešem Seifertem.

Mohl byste nám prozradit, jaký význam má toto fórum z hlediska již uskutečněných dvou ročníků?

FPR pro nás, jako pro AJG, mělo vždy přínos v konkrétní realizaci projektu s některým z muzejních subjektů partnerských regionů. Vždy jsme při následných sólových návštěvách daných regionů nalezli odpovídajícího partnera, navrhli jsme reciproční projekt a zrealizovali jej. Ať už to byla spolupráce se Sverdlovskou oblastí či s Košickým samosprávným krajem, pokaždé jsme z realizací vytěžili pro instituci i kraj maximum.

Jak byste rekapituloval předchozí setkání fóra z roku 2018 ve vztahu k Alšově jihočeské galerii?

Pevně věřím, že předchozí setkání zde v AJG byla pro partnery Jihočeského kraje nezapomenutelným zážitkem. Jak exteriér zámeckého areálu s majestátnou bílou novogotickou zámeckou budovou, tak i vnitřním interiérem. Zároveň tím, že je FPR konáný v sudých letech, kdy je vždy hlavní sezónní výstava zaměřena na české umění, mohli naši partneři spatřit, jak průřezovou výstavu o českém surrealismu s názvem Krása bude křečovitá, tak Českou krajinomalbu 19. století.


Čím přispěje Alšova jihočeská galerie k letošnímu setkání, které se koná až po 4 letech z důvodu pandemie COVID-19?

Krásným prostředím a skvělými zážitky v podobě konaných výstav. Ať už je to hlavní projekt Theodor Pištěk / Senzační realimus, který reflektuje hyperrealistické období významného českého autora a držitele ceny Oscar, tak i další projekty – Michal Škody / Stopy, kde je představen jihočeský autor, jehož díla jsou stopy každodennosti v geometricko-abstrahované podobě a výstavní projekt s dnes silně rezonujícím tématem mužů a mužských těl nazvaný MEN / mužské tělo ze sbírky Roberta Runtáka.

Které výstavy byly v uplynulých 4 letech pro prezentaci AJG zásadní z hlediska zahraniční spolupráce? A jak se galerie vypořádala s komplikacemi, která způsobila pandemie koronaviru? Na jaké nové metody marketingu a spolupráce přistoupila?

Právě díky pandemii C-19 jsme velmi výrazně prohloubili online činnosti. Již před pandemií jsme se marketingu začali věnovat zcela jinak, než je v našem odvětví zvykem. Spojili jsme své síly s profesionály v oboru, a to začalo přinášet své ovoce, ale právě pandemie byla jednoznačně hybnou silou pro celkovou změnu. Díky projektu „#ChoditNaUmeniNeniUmeni“ jsme získali obrovskou základnu followerů a následně jsme ji přetavili jak marketingově, tak i návštěvnicky ve výstavě “Malevič, Kandinskij, Rodčenko a ruská avantgarda“. To byla pro nás naprosto fenomenální úspěch. Včetně ocenění v marketingových soutěžích Lemur 2022 či Fénix 2021.

AJG je dnes vnímána jako velmi progresivní instituce s atraktivním výstavním programem. V Zámecké jízdárně jsou v současné době 3 projekty. Mimo jiné se jedná se o prezentaci sbírky soukromého sběratele a výstava Theodora Pištěka, která je významná díky zásadním zápůjčkám z evropských sbírek Ludwig museum. Jak se Vám daří tyto projekty s mezinárodním přesahem realizovat?

Nebylo to opravdu lehké, přeci jenom jsme pořád regionální muzeum umění. A při jednání s významnými partnery se je snažíme přesvědčit, že veškeré podmínky jsme schopni plnit na úrovni špičkových institucí. Samozřejmě nám k tomu dopomáhají různá ocenění, která jsme v posledních letech získali, stejně tak zahraniční spolupráce s velkými muzei umění či soukromými sběrateli po celé Evropě. A tak tomu bylo i v případě výpůjček z Ludwig muzeí v Budapešti, Koblenzi a Vídni.

Dramaturgie výstav je dlouhý proces. Můžete prozradit, co chystáte pro své návštěvníky na příští rok?

AJG v příštím roce slaví 70. let od svého vzniku. A tak bychom si chtěli dát zajímavý dárek v návaznosti na naši surrealistickou část sbírky. Pokud vše dopadne dle plánů, tak bychom velmi rádi našim návštěvníkům představili širší retrospektivu významného švýcarského biomechanického surrealisty Hans-Rudi Gigera. Pro veřejnost asi známějšího jako tvůrce monstra z hollywoodského spektáklu Vetřelec.

Od r. 1956 je hlavním sídlem galerie Zámecká jízdárna sloužící pro prezentaci výstavních projektů. Od té doby se Zámecká jízdárna stala ikonickým místem se kterým je AJG propojena. Přesto se již delší dobu mluví o tom, že by galerie pro své účely potřebovala vhodnější prostory, které by splňovaly klimatické i bezpečnostní podmínky, vyhovující současným trendům. To, bohužel, i na tak krásném a romantickém místě, jako je Zámecká jízdárna, nelze zcela splnit. Jak případnou novou budovu vnímáte jako projekt, který by se měl realizovat do roku 2028?

V tomto čase se udál zásadní krok – byla ukončena architektonická soutěž na podobu Senovážného náměstí v ČB a ta jednoznačně již definovala umístění nové budovy. Na níj by mělo na jaře 2023 následovat vyhlášení architektonické soutěže na vlastní podobu nové budovy muzea umění. Nyní již pracujeme ve spolupráci s Jihočeským krajem a dalšími odborníky na podmínkách soutěže. Celkově jde o velmi zásadní projekt nejen pro AJG, ale i pro Jihočeský kraj a město České Budějovice. Zatím žijeme svůj sen o nové budově.